Když vám ostatní kafrají do businessu (a dalších oblastí života)

portrait_pic

Každý druhý ví, jak máte dělat svůj business. Každý by si s vámi nejradši vyměnil místo, protože má pocit, že by na něm měl sedět on a ne vy. Mají patent na rozum a zaručeně ví, kudy byste měli jít a co dělat. Dokonce, i když jde o váš záměr, váš projekt, váš život. Neustále vás zpochybňují, ale – rozhodnutí je přece na vás:) Udělají vše tak, jak si přejete:) Tzn. žádný reálný filtr vašich kroků.

Je až s podivem, jak se tenhle pocit sype i na mě. To poslední, co teď zažívám, je podpora. Zvlášť od jedinců, kteří měli potřebu mi do věcí nejvíce kafrat a nabízet nevyžádané rady v průběhu procesu, kdy jsem měla co dělat sama se sebou.

Přestože by to mělo být jinak a dle obecného mínění je super, když i holka založí startup – a ještě se tam nebojí být founder. Tak zatím je to pro mě sociální peklo (i vzhledem k situaci).. Mám pocit, že lidé kolem mě, kteří se tedy zatěžují mi psát, jsou rádi, že jsem na dně. Že to vlastně nezvládám. Že „nejsem dost dobrá“. Že potřebuji pomoct, nejlíp to úplně vzdát.

Tento přístup, co popisuji, se už pro mě stává toxickým, ničí mě to, vydávám energii tam, kde mi vůbec nic nepřináší. Snažím se bránit, hájit, vysvětlovat… ale jen přilévám olej do ohně!

Miluji svou firmu! Nehledě na jméno, stáří, počet vzletů a pádů. Protože miluji tu cestu. To, co představuje, a co postupně ožívá. Miluji ten směr od ničeho k něčemu! I kdyby byl sebepomalejší. Je to život a světlo. Část životního naplnění, kdy, pokud cítíte touhu, že je něco na světě potřeba. A vy víte, co to je.

Nemůžu se vzdát práce na snu, který mi dává smysl.

Nikdo z nás by neměl.

 

Nevím, jestli chci svěřit vizi a cíl firmy do rukou skupinové debaty.

 

Přestože mě k tomu okolí vyzývá. Chce, abych smazala s.r.o. U slova „jednatel“ jde cítit, že si toho o mně v této roli moc nemyslí. Ale no a co?

Podle mě bychom neměli brainstormovat a diskutovat o tom, kam se má ubírat naše vlastní firma. Zásadní rozhodnutí přece nejsou záležitostí demokratické debaty. Založili jsme přece business, protože máme know-how, produkt či službu, které chceme zrealizovat. Víme nejlíp sami, co chceme udělat. Nemůžeme si nechat radit od každého trochu experta, jen proto, že se pohybuje v oboru nebo je autorita. I kdyby byl, náš business nezná.

Sama to zakouším na vlastní kůži, i to, jaké to je, když mi trvalo roky, než jsem našla směr, za kterým si už cca stojím (pořád jsou tam samozřejmě mezery a změny). A neustále se objevují lidé, kteří vám dávají své rady a expertízy, aniž by vás znali. Jste přece startup a evidentně nevíte, co děláte!

Někdy ano, někdy ne. Jsem naučená, že když něco nevím nebo potřebuji pomoct, sháním si info sama. Pak se ptám. Jde o ten proces zjišťování, o který mě rádce ochuzuje. 

Příklad s nabízenou pomocí na mě působí často kontraproduktivně. Obzvlášť, když je dotyčný dotčen, že jeho rady nepřijímám. Pokud za vámi přijde např. investor a říká mi, co bych měla dělat, dívám se na to, jestli je on ochotný vložit nějaké své know-how. Jinak to jsou obecné rady, vám k ničemu.

 

Je lepší být zodpovědná za vlastní výsledek, než litovat, že jsem udělala něco, co jsem nechtěla, na radu jiných.

 

Netvrdím, že nemáme být otevření radám. Jen je potřeba nenechat si vymluvit směr, resp. sejít z cesty. Stále se přesvědčuji o tom, jak těžké to je.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře z Facebooku