Vděčnost mužům: proč vás potřebujeme a jsme, navzdory všemu, nejskvělejší jen díky vám?

woman

Nedávno se mě ptal otec mého známého, jestli vůbec dělám něco produktivního a společensky užitečného, když jsem v takové situaci, ve které jsem. A jestli jsem někdy pracovala:) Když jsem mu odpověděla, že mj. píšu knihu, tak podotkl, že doufá, že jde alespoň o něco vzdělávacího.. A ne o žádnou červenou knihovnu. No, nakonec o ni asi půjde:) Minimálně chci už dlouho vyjádřit následující vzkaz. 

 

Potřebujeme vás.

Snažíme se nejvíce kvůli vám.

(Samy taky, ale…)

Bez vás vše to, co dokážeme nabídnout, postrádá smysl.

 

Pro vás chceme být ty nejlepší.

 

 

Řešíme vás. Čekáme na vás. Doufáme ve vás. Povzbuzujete nás.

Bez vaší lásky a obdivu se pro nás naše snažení i to, být krásná, stává nesmyslným.

Bez vás je naše krása nesmyslná.

Bez vaší pozornosti nevydáváme ze sebe to nejlepší. K čemu by to bylo, když to nikdo neuvidí?

Děkuji za vaše pohledy. Veškerou pozornost, kterou dokážete věnovat druhému. Vaše pozornost nás dělá šťastné.

Vaše ocenění, obdiv a láska nás dělají šťastné, lepší verze nás samotných, chceme vám vydat to nejlepší ze sebe.

Nemůžeme být jedni bez druhých.

Snažím se tu říct, že vaše energie, láska a zájem, které nám věnujete, nás posouvá.

Bez toho vědomí hladovíme.

Každá vaše pozornost je dar jen pro nás a nikoho jiného, každou minutu a vteřinu, znovu a znovu. Nedokážu to slovy dostatečně ocenit a vyzdvihnout. Jen to až nyní doceňuji tak, že každý den děkuji za váš pohled. Ve smyslu vděčnosti, kdy mám pocit, že to musím všude sama opakovat.

Bez vaší pozornosti a lásky my ženy nemůžeme žít. Můžeme přežívat, ale ne se realizovat.

Chuť tančit, ladně chodit, strojit se, usmívat, pohazovat vlasy, prostě být, nic z toho by prostě bez vás nemělo smysl a pokračování.

Co bychom pro vás neudělaly? Chceme to dělat pro vaši pozornost.

Jak můžeme jako ženy zazářit, když nemáme vás? Jste naši milovaní diváci, dáváte nám lásku a učíte nás milovat sebe samotné.

 

 

My ženy jsme krásné.

 

A když chceme, umíme být nádherné.

 

 

divaPíšu to záměrně s tečkou. Ano, my všechny.

Umíme se nosit, být sexy. Být na sebe hrdé a cítit se dobře za to, jaké jsme zrovna my.

Já o tomhle zrovna vůbec nepochybuji.

Ale bez vás, mužů naše krása nenajde uplatnění! Nikdy se nespojí s vámi. To vy jste ti, pro které můžeme existovat a dávat se naplno. Vaše láska k nám.
A děkuji, že ten obdiv můžu každý den žít i já. Protože jsem si to dovolila.
A o to víc vím, že bez vás nejsem nic z toho, kým chci být.
Je to mezi námi dokonale zařízeno.
Dovolujme si toho užívat naplno a neřešit zbytečné obavy.

Spíše často nevíme, jak sobě a druhým dávat lásku. Nebo jsme hladoví. Jsme mimo správnou cestu a skutečný cíl hledání.

 

Už po několikáté, včetně mých vlastních pokusů, jsem se setkala s přístupem, že „já holky nekoučuji“. Taky je hodně blbý hledat něco, co neznám (láska).

Muži mohou být skvělí koučové, a tak mi to přijde jako velká škoda. Vždyť my holky bychom se pro vás rozkrájely, změnily cokoliv, když cítíme, že nás milujete. Že můžeme dostat ještě víc vaší lásky.

 

To je přece jasné, nebo ne?

 

Dáváme si navzájem smysl tím, jakým způsobem ko-existujeme.

 

***

Nesmírně si tímto vážím všech pozitivních mužů v mém životě, kteří pro mě ve mně zanechali odkaz, a byť možná náhodou, zanechali mi Víru a Duši. Učím se od těch nejlepších učitelů – o tom jsem přesvědčená:) Hrdinů ve svých vlastních životech, kteří ví, co znamená efektivní konání.

 

***

 

 

 

 

 

Komentáře z Facebooku